Ekonomicko-společenská dimenze důsledků stárnutí populace s akcentem na potřebu akomodace pobídek k setrvání na trhu práce

Abstract

Stárnutí populace bude v budoucnu podmiňovat finanční udržitelnost mnoha penzijních
schémat. Jestliže narůstá počet jedinců, kteří ze systému čerpají, zatímco ubývá těch, kdo do
něj přispívají, stárnoucí společnost s obtížemi splní závazky sociálního zabezpečení budoucím
penzistům. V evropských zemích již bylo provedeno několik málo penzijních reforem. V České
republice se změny plánují také. Tento text upozorňuje na možnost zvyšování zákonné hranice
věku odchodu do důchodu v souvislosti se stárnutím populace a vyzdvihuje problémy, kterým
musí starší a stará pracovní síla na trhu práce čelit. Dovednosti a schopnosti starých lidí už
nejsou pro zaměstnavatele často dostatečné a proto tito opouštějí pracovní trh předčasně,
pokud jim to dovolí některé z únikových mechanismů. Při zvyšování zákonné hranice věku
ochodu do důchodu je vhodné pobízet pracovní sílu k setrvání na pracovním trhu minimálně
do tohoto okamžiku.

Population aging will undermine the financial sustainability of most pension systems. As
more retirees draw from the system while fewer individuals pay in, an ageing society is hardly
able to honor the commitment to pay social security benefits to future retirees. Yet few major
reforms have been imlemented in European countries. Czech Republic gets ready for making
changes too. This paper deals with the fact that the effect of ageing on pension system calls
for increase of the retirement age. The elderly individuals must face a problem on the labour
market. Their skills are sufficient for the emloyers no more. As the social security provisions
provide incentives to leave the labour force earlier, they do that. By increasing the retirement
age is suitable to provide incentives to stay on the labour market until the ordinary retirement
age.